Anno gratie MCCXLVII - datum Moderiz


duben 2006

Že v Modřicích stával biskupský hrad se u nás obecně ví. Ale jako konkretní skutečnost to člověk začne vnímat teprve při setkání s autentickými historickými fakty. Právě něco takového jsem zažil při návštěvě nedávné výstavy Rajhradské písemnictví doby přemyslovské v tamnější historické knihovně, konané ve dnech 4. až 9. dubna 2006.

Sice za sklem vitriny, ale přesto zcela reálně a bez předchozího varování, byl najednou přede mnou pergamenový dokument starý téměř 800 let, který v Modřicích vydal Bruno, episcopus Olomucensis. Hned vedle pak ještě jeden asi o 50 let mladší od biskupa Dětřicha (Theodoricus). Přiznám se, že jsem přestal vnímat výklad průvodkyně a chvíli trvalo, než jsem toto zcela neočekávané svědectví vstřebal. O takové zajímavé souvislosti je přece potřeba vědět víc. Proto vznikl tento rozhovor, kdy na otázky odpovídala Mgr. Jindra Pavelková, správce knihovny Benediktinského opatství v Rajhradě - rajhrad.muzeumbrnenska.cz.

Především tedy prosím pár slov ke vztahu Rajhrad - Modřice ve 13. století:
Olomoučtí biskupové při svých pobytech v Modřicích zde vydávali důležité listiny nejen pro Rajhradský klášter, ale i pro pány, sídlící na jižní Moravě. Důvod je jasný - cesta do Modřic byla daleko jednodušší, než do vzdálené Olomouce. Z těch listin se ví, že tady hrad byl, ale jinak se o něm ví velmi málo. Pokud jde přímo o vztah klášter - biskup, tak to bylo složitější. Z hlediska listin pro oblasti Moravy byl biskup církevní vrchností, ale Rajhrad v té době patřil pod benediktinský klášter Praha - Břevnov, takže někdy docházelo i ke kompetenčním sporům.

Například spor o patronátní právo a vizitace (kontrolní návštěvy biskupa v Rajhradě) se táhl od roku 1288 až do roku 1296. A pražský opat Bavor kvůli němu musel dokonce podniknout cestu do Říma. Výsledkem pak byl kompromis, že břevnovský opat musel biskupovi představit nové bratry určené k duchovní správě a biskup zase musel převorovi dát dopředu vědět, kdy hodlá přijet na vizitaci.

To, že tyto vztahy nebyly úplně ideální pramení patrně už z počátků Rajhradu, o kterých toho také moc nevíme. Soudí se, že tady byl buď malý klášter se slovanskou liturgií, anebo dokonce podle posledních výzkumů to mohla být i kolegiátní kapitula, obdobná jako v Brně. Tomu odpovídá i zasvěcení kostela sv. Petra a Pavla - no a z toho, že tento základ získal břevnovský klášter, vyplýval jistý střet zájmů. V té době (do r. 1346) byli totiž pražský i olomoucký biskup v rovnocenném postavení a podléhali arcibiskupství v Magdeburku.

Modřický biskupský hrad v sousedství Brna - sídla markraběte moravského, byl tedy asi dost významný.
To určitě, protože biskup byl hlavní církevní správce Moravy a pro její jižní část to jistě bylo důležité kontaktní místo.

Kolik těch listin bylo v Modřicích vydáno.
Nás v souvislosti s touto výstavou samozřejmě zajímaly ty, které se týkaly Rajhradu. Pro období 2. poloviny 13. století jsem přímo v brněnském archivu ve fondu benediktinského kláštera našla tři. Celkově by se to mělo dát vyhledat v Českém diplomatáři - "Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae" (CDB) v Moravské zemské knihovně, který zatím pokrývá období do roku 1278.

Čeho se listiny pro Rahradský klášter týkaly.
Především to bylo potvrzování majetkových zisků. Konkretně třeba vdova po rytíři ze Želešic odkazovala svůj majetek v Rajhradicích klášteru. Sama totiž neměla právo tuto listinu vystavit. Klášter by ji sice vystavit mohl, ale chtěl to mít spolehlivě potvrzené od biskupa. Dalšími častými tématy bylo potvrzení o novém vysvěcení kostela či kláštera po jejich znesvěcení v průběhů válek nebo pustošivých nájezdů. Důvodem byl nejen např. shozený oltář, ale třeba vůbec neoprávněný vstup světských osob do uzavřené klauzury. Obecně dále většinou šlo o nějaké duchovní výhody nebo privilegia.

Určitě by se dalo povídat déle, ale vzhledem k omezenému místu ve Zpravodaji závěrem - co zajímavého mohou návštěvníci v Památníku písemnictví na Moravě vidět.
Především je to nádherná knihovna, jejíž nově restaurovaný interiér pochází ze začátku 19. století. Jedná se o největší klášterní knihovnu na Moravě. Potom je zde expozice literatury z 19. a 20. století se vztahem k Moravě a každý měsíc nějaká nová výstava. Konkrétně nyní – od 27. dubna výstava "Halasové - otec a syn", 6. až 11. června historické omalovánky pro děti a od 9. do 17. září ilustrované pohádkové bytosti.

Děkuji za rozhovor a doufám, že přispěje k zájmu o Vaši novou kulturní instituci v sousedství našeho města.

CD ročenka MIM - MODŘICE 2006   pohlednice a 2 foto ©   rozhovor vedl V. Čevela

Modřický Internetový Magazin ©   Vlastimil Čevela   mim.cemotel.cz    Internet   www.cemotel.cz