Město Modřice  >>  INFO  >>  Volný-čas  >>  celkové řešení DB      
/ tisk /

Volnočasové aktivity a kvalita života



I. Volnočasové aktivity a kvalita života - souhrn

   <<   
C   181

Úvodní oddíl obsahuje zhodnocení volného času v širších souvislostech. Kromě historického přehledu názorů o chápání volného času, je především zdůrazněn význam volnočasových aktivit pro pocit sounáležitosti místní komunity. Při rozvoji města má budování přiměřené infrastruktury pro volný čas přímo klíčovou důležitost pro pocit spokojenosti a blahobytu jeho občanů.

28
Volnočasové aktivity a kvalita života


Vývoj chápání volného času

   <<   
C   172

Největší změny v chápání volného času nastaly po druhé světové válce, kdy se značně zvýšilo množství volného času (zkrácení pracovní doby, pětidenní pracovní a školní týden, osvobození dětí od placené práce a často i práce v domácnosti, technologický rozvoje). Vedle toho se změnil i význam volného času. V padesátých letech byl práce považována za morální oporu společnosti a volný čas pak byl naopak chápán jako zbytková doba, jejímž hlavním cílem byla příprava na práci.. V sedmdesátých a osmdesátých letech začalo postupně docházet k tomu, že práce ztrácela svoji zásadní pozici v životě lidí. Práce tak již často není smyslem existence, nově se jí stává osobní rozvoj ve volném čase. Rozvoj kapitalismu spojený s možností soukromého podnikání a kariérního růstu však u některých lidí vedou k opětovnému návratu k placené práci jako jedinému smyslu existence, často na úkor dalších složek života.

V posledních desetiletích došlo k posunu v chápání volného času směrem ke zvýšení jeho hodnoty o sobě, přesto však nemůžeme říci, že takovéto chápání platí pro celou populaci. Vnímání volného času je stále velmi individuální, ovlivněné sociálním prostředím, věkem či typem zaměstnání.

Volnočasové teorie
Rozdílnost možností chápání hodnoty a významu volného času je dobře patrná na volnočasových teoriích. Základem je chápání volného času dvěma různými způsoby. Je to jednak negativně vymezené chápání volného času, kdy jde pouze o zbytkovou dobou, která zůstává po splnění pracovních (či školních) úkolů a po uspokojení fyziologických potřeb. Naopak pozitivní chápání vidí ve volném čase samostatnou hodnotu. Jejím zdrojem je uspokojování jiných společenských a individuálních potřeb než je produktivní činnost. (Važanský,1995)

Vedle tohoto základního dělení existuje řada dalších teorií, zabývajících se jinými aspekty. Važanský (1995) identifikoval tři typy teorií volného času - teorii pracovně polární, volnočasově polární a celistvou.
    - pracovně polární teorie vychází z negativního chápání volného času. V rámci skupiny je možné vymezit teorie založené a) na kontrastu – vycházející z rozdílů mezi dobou práce a volného času (jedná se o teorie volného času jako doby na zotavení, kompenzaci či spotřebu) b) na shodě – vychází z podobnosti chování ve volném čase a v době práce.
    - volnočasově polární teorie vychází z pozitivního chápání volného času. Odcizení práce (plynoucí z její velké specializace, odcizení produktů, malé možnosti ji ovlivňovat) vede k tomu, že lidé stále častěji hledají význam existence, seberealizaci… v době volného času.
    - celistvé teorie volného času také vychází z volného času jako samostatné hodnoty. Vztah práce a volného času by měl být rovnocenný a v obou by měl člověk dosahovat upokojování svých potřeb.

Funkce volného času
Mezi nejčastěji zmiňované funkce volného času patří rekreace a odpočinek, kompenzace pracovní a sociální zátěže a vzdělávání. Volný čas naplňuje i další funkce, jako je: pocit příslušnosti, prospěšnosti, rozvoj individuality, omezení negativních zážitků, podněcování tvořivosti či psychická hygiena.

Typy trávení volného času
Způsoby trávení volného času, tzv. volnočasové aktivity, můžeme rozdělit podle míry jejich formálnosti na aktivity organizované a neorganizované.
    - neorganizované jsou takové aktivity jednotlivců a skupin, při nichž jsou využívány volně dostupné nebo osobní zdroje (bazény, hřiště, krajina či televize, zahrady…).
    - organizované aktivity jsou koordinovaný nějakými institucemi (školy, ziskové i neziskové subjekty) (Hambálek, 2005). I organizované podoby volnočasových aktivit však mají různé formy Nejvolnější charakter mají spontánní aktivity bez přímé organizace dospělým. Dále to jsou zájmové činnosti příležitostné nebo pravidelné, prázdninové aktivity, soutěže, poradenství a metodická práce, individuální práce s talenty (Hofbauer, 2004). Vedle tohoto můžeme volnočasové aktivity rozdělit na individuální (jedinec je vykonává sám – sledování televize, jízda na kole) a kolektivní (povídání s kamarády, volejbalový zápas atd.)

Primárním prostředím pro trávení volného času je rodina, která také značně ovlivňuje celkový vztah k němu. Dále je to ve školním věku zejména škola a aktivity s ní spojené mimo vyučování. Pro volný čas jsou využívána jak přirozená prostředí (ulice, parky, zahrady, příroda) tak infrastruktura jako hřiště, sportovní areály, nákupní centra, ale i volnočasové organizace (střediska volného času, umělecké školy, tělovýchovné jednoty, sdružení dětí a mládeže)

Jednotlivci sami nejsou schopni uspokojit veškeré své potřeby spojené s volným časem. Zpravidla k tomu nemají dostatečné finanční prostředky, kompetence ani moc. K jejich uspokojení je potřeba institucí, které navrhují, prosazují a realizují strategické plány rozvoje lokality po volnočasové stránce (obecní úřady, odborné komise, koordinátoři), tak i instituce poskytující tyto služby.

Nevyužívaní volného času
Lidé zaujímají k volnému času různé postoje, a to na základě své hodnotové orientace (podle hodnoty volného času v jejich životním stylu), ekonomických možností, schopností a zkušeností. Řada lidí však v souvislosti s trávením volného času trpí různými problémy.

Jedním z nejzávažnějších problémů je to, pokud jedinec volný čas vůbec nemá (Spousta, 1996). Často však spíše než o neexistenci volného času jde o jiné problémy. Například o špatné uspořádání času a režimu dne. Avšak pro řadu lidí je volný čas luxusem, který si kvůli svému ekonomickému či sociálnímu postavení nemohou dovolit, či jej musí omezovat. (Příkladem mohou být rodiny pouze s jedním rodičem, jejichž ekonomický status je obecně nižší a které svým členům často nemohou dopřát drahé vybavení a služby pro volný čas.)

Workoholismus je dalším příkladem neschopnosti využívat volný čas. Jedinec je natolik posedlý prací, která mu často poskytuje pocit naplnění, že ani dosažení dostatečných příjmů nevede k omezení práce.

Specifickým příkladem osob se změněným vztahem k volnému času jsou nezaměstnaní. Přes již dříve popsanou široce přijímanou změnu hodnoty volného času v životě člověka je zřejmé, že jedinec si je schopen svého volného času užívat jen tehdy, je-li dobrovolným, čemuž u řady lidí brání ekonomické, statusové, psychické ztráty, které mohou být spojeny s nezaměstnaností.

Jiným příkladem jsou lidé trpící neschopností zorientovat se v nabídce, vybrat si vhodnou aktivitu a pak se jí i skutečně účastnit. To spolu s neatraktivní nabídkou volnočasových aktivit můžeme považovat za příčiny nudy - pocitu neuspokojení z prožívání volného času. S nudou úzce souvisí nedostatek smyslu existence který se objevuje jak u dospívajících tak u dospělých.

Z dlouhodobého hlediska je životní styl, v němž je vztah k volnému času nějakým způsobem narušen, rizikový po stránce fyzické, psychické i sociální. Člověk se tak připravuje o psychohygienické a rekreační účinky volného času.

Použitá literatura:
HAMBÁLEK, V. 2005. Úvod do volnočasových aktivít s klientskými skupinami sociálnej práce. Bratislava: Občianske združenie Sociálna práca.
MATOUŠKOVÁ, E. 2007. Využívaní volnočasových aktivit k prevenci sociálně
patologických jevů v lokalitě Brno - Slatina. Brno: rukopis
HOFBAUER, B, 2004. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál.
SPOUSTA, V. aj. 1996. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita.
VAŽANSKÝ, M., SMÉKAL, V. 1995. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido.

28
Volnočasové aktivity a kvalita života


Volnočasová infrastruktura v rozvoji Modřic

   <<   
C   160

Rozvoj, útlum a úpadek v období 1945 až 1989



V poválečném období po nezbytné konzolidaci v souvislosti výměnou více než 2/3 obyvatel, nastoupil živelný rozvoj mnoha volnočasových aktivit, začaly fungovat sportovní oddíly, osvětová beseda, divadelní ochotníci, junácká a sokolská organizace i další. S nástupem socializmu po roce 1948 byla řada občanských aktivit a spolků násilně rozbita, ale postavila se tělocvična u Sokolovny s fotbalovým hřištěm poblíž a objevily se některé nové možnosti. V obci se konaly plesy a hody, a kromě sportovců fungovali zahrádkáři, chovatelé, Červený kříž, myslivci i další. Po krátkém oživení občanských aktivit v roce 1968 však během následné normalizace došlo nejen k jejich postupnému útlumu, ale zrušením provozu sálu v kulturním domě Slovan v roce 1977 přímo k úpadku společenského života v obci.

Extenzivní rozvoj v období 1990 až 2006



Po roce 1989 byla realizována řada užitečných projektů - nová škola se sportovním hřištěm, bytový dům, nová radnice se sálem a klubovnami i další. Nebyla však dodržena pravidla trvale udržitelného rozvoje obce - strategicky plánovat rozvoj v souladu s kapacitou infrastruktury a životním prostředím.

Byla podporována výstavba nových sídlišť (U hřiště, Za humny, Na Bobravě, Severní předměstí) a tím dosažen výrazný nárůst obyvatel, avšak bez odpovídajícího rozšíření infrastruktury pro volný čas. Důležité prvky životního prostředí, jako jsou kvalitní vozovky, chodníky, osvětlení či veřejná zeleň někde chybí dodnes.

Při povolování investic do rozvoje průmyslově-obchodních komplexů u dálnice a u vídeňské silnice nebylo zajištěno bezpečné pěší a cyklistické propojení do sousedních obcí (Chrlice, Želešice, Popovice), ani do těchto komplexů jako takových a do navazující obytné oblasti Na Bobravě.

Nebyla vytvářena rezerva na rozvoj veřejné infrastruktury pro kvalitní životní prostředí a volný čas. Namísto koncepčního zajišťování potenciálně zajímavých a v prvním období poměrně snadno dosažitelných nemovitostí, se vedení města naopak zbavovalo budov i pozemků v atraktivních lokalitách prodejem a někdy i pro město nevýhodným pronájmem do soukromých rukou.

Popisovaný rozvoj přináší významný každoroční finanční příjem několika desítek milionů do rozpočtu města (Zpravodaj 1/2010-36), ale zmiňovaná opomenutí ve svých důsledcích vytvořila řadu bariér, které rozvoj volnočasové infrastruktury v některých případech finančně i technicky komplikují a někdy přímo blokují.

Změny přístupu po roce 2006 a perspektiva



Po volbách v r. 2006 došlo k významným změnám ve vedení města a začal se deklarativně i prakticky klást větší důraz na životní prostředí a především na otevřenější výměnu názorů mezi občany a radnicí. Jedním z důsledků je i zadání volnočasové studie a otevřená diskuze nad řadou souvisejících problémů ve Zpravodaji.

Přehled o technické infrastruktuře umožňuje nová digitální katastrální mapa, která na internetu přehledně zobrazuje pozemky v majetku města a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde ovšem město nemusí mít rozhodující slovo při jejich využívání. Vedle několika malých parčíků, areálů muzea se zahrádkami, MŠ, ZŠ a ZUŠ, meziblokových prostor na Sídlišti a několika menších nezastavěných ploch je v městské zástavbě potenciálně k dispozici pro volnočasové aktivity pouze rozlehlá oblast zahrádek a fotbalových hřišť podél dráhy (zatím kromě areálu kolem Sokolovny). Mimo město pak prostor plánované vodní nádrže na soutoku Moravanského potoka s náhonem, areál Pod kaštany s hliníkem bývalé cihelny, zahrádkařské osady U cyklostezky a U čističky, část sadů, strání a polí vzadu na Vajglu, rybníček Primál s okolím, jedna větší plocha nedaleko Bobravy a některé polní cesty.

S vyjímkou nově rekonstruovaných dětských hřišť (Rybníček, Sokolská, Husova) a několika nových laviček, není ve městě veřejná zeleň s mobiliářem pro posezení a odpočinek ve stínu při procházce s dětmi či k setkávání seniorů. Kromě zcela nevybaveného zadního hřiště u obchvatu zde také není žádná veřejně přístupná plocha pro volné sportovní vyžití mládeže či dospělých. Klubovny a zasedací sál na radnici, ani městská knihovna nebyly dimenzovány s ohledem na současný zájem a potřeby, muzeum nemá dostatečný prostor a tělocvična TJ Sokol i cvičebna ZUŠ je trvale přetížena. Nabídka soukromého sektoru s vyjímkou několika restaurací s venkovním posezením (Na Sokolovně, U Trávníčka) je pro volnočasové aktivity buď poměrně nákladná (Fino klub, Grand rezidence), anebo vzdálená (Olympia).


Optimistickou perspektivou je, že vedení města tento stav vnímá a vytváří podmínky pro jeho zlepšení. Určitě by nebylo hospodárné zřizovat na MÚ úřednické místo pro volný čas - v podmínkách malého města to vyžaduje spíše několik lidí s užším zaměřením, kteří to umí a chtějí dělat z vlastní dobrovolné motivace. Město je však může významně podporovat - prostorem, dotacemi a především informační službou - je totiž potřeba marketingově soutěžit s komerčními nabídkami. Řada občanských iniciativ a institucí také tímto způsobem už i delší dobu funguje a o své práci průběžně informuje ve Zpravodaji.

Investice do rozvoje infrastruktury zpravidla představují vysoké finanční částky a proto je nutné jejich důkladné prodiskutování a zvážení z různých pohledů. Kromě toho jsou i věci méně nákladné a přesto užitečné, které lze realizovat rychleji a snadněji. Stanovisko z radnice k aktivní spoluúčasti občanů i k jejich zapojení do přípravy dalšího rozvoje je uvedeno v příspěvku starosty města dále.

(Zpravodaj 9/2011-10, Ing. Vlastimil Čevela - koordinátor studie)

28
Volnočasové aktivity a kvalita života


Náměty občanů podkladem k rozhodování

   <<   
C   161

Vedení města považuje problematiku možností pro volnočasové aktivity občanů za důležitou. V samostatném příspěvku koordinátora studie bylo poukázáno na historické souvislosti, které bohužel nevytvořily příliš dobré výchozí podmínky. Na druhé straně však už i řada zajímavých možností existuje a lidé o nich pořádně neví. Budoucí rozvoj v této oblasti je v každém případě složitou a dlouhodobou záležitostí. Proto by jedním z důležitých kroků mělo být stanovení konkrétních rozvojových úkolů, na kterých by se přiměřeně shodly všechny politické subjekty i občané.

Dle informací řešitelky studie byl mezi oslovenými i těmi, kdo se iniciativně přidali, značný zájem o spolupráci. Probuzený zájem o volnočasové aktivity již kromě diskuzí inspiroval i konkrétní realizace - dětský folklorní kroužek, pomoc myslivcům při jarním úklidu u Primálu, vysázení mladých dubů v amfiteátru Pod kaštany, vytýčení a vyznačení prvních vycházkových tras a otevření školního hřiště o prázdninách pro veřejnost. Všem zúčastněným je proto třeba poděkovat a zdůraznit, že vedení města si osobní iniciativy občanů i jejich otevřených názorů velice váží.

Volnočasová studie se zhodnocením poznatků z několika desítek rozhovorů by měla být městu předána v průběhu září. Počítáme s tím, že vytvořená databáze bude i nadále aktualizována, získané náměty občanů postupně z různých hledisek posuzovány a dle svého charakteru předkládány Radě nebo Zastupitelstvu města k dotažení do konkrétních závěrů. Celý projekt bude začleněn do nového informačního systému, který by měl být realizován v rámci právě zahájené rekonstrukce internetových stránek radnice.

(Zpravodaj 9/2011-12, Ing. Josef Šiška - starosta města)

28
Volnočasové aktivity a kvalita života


Poslední aktualizace 2011-09-24     Data a programy © Matoušková-Čevela 2011
Text Builder 3   editorial system     [: txb-es :]     www conversion   © Cevela 2009