Vítání jara - starobylá lidová tradice


Folklorní kroužek | Malá encyklopedie | MIM


Původ vynášení smrtky a vítání jara

Jarní slavnosti, oslavující konec zimy a obnovu života v přírodě, jsou pradávným rituálem. Všechny společnosti, obdělávající půdu se vyznačovaly uctíváním země, souvisejících bohů a různými magickými úkony, které měly lidem pomoci k zajištění ochrany a plodnosti dobytka i polí. Západní Slované, podobně jako někteří jejich sousedé, otevírali cestu jaru symbolickým zneškodněním ohněm a utopením bohyně smrti (zimy) v živé tekoucí vodě s následným přivítáním jara zelenými ratolestmi, barevnými stužkami a veselými zpěvy. Z dokumentů ř.k. církve, vydaných v Praze v letech 1366 a 1384 vyplývá velká oblíbenost těchto tradic z předkřesťanské éry i ve středověku a jsou v nich odsuzovány jako pověrečné. Důležitost rituálu postupně klesala, od 19. století se z něj staly hry mládeže a v současnosti je obnovován folklorními skupinami jako jedna z aktivních volnočasových akcí.

Související internetové stránky - zitzdrave.blog.cz/1003/pata-nedele-postni-smrtonosna-smrtna-smrtelna-judica , kamineknaceste.blog.cz/1003/vynaseni-smrtky , cs.wikipedia.org/wiki/Vítání_jara , Vynášení Moreny - foto tisk.cirkev.cz/z-domova/kvetna-nedele-svaty-tyden-a-velikonocni-tridenni-triduum1/ - smrtná neděle - Velikonoční období - pojmenování ,
Literatura - Č. Zíbrt: Obyčeje ... (viz dále), L. Galuška: Slované - doteky předků, M. Motlová: Český rok od jara do zimy,

Tradiční formy

Starý lidový zvyk vynášení smrtky a vítání jara tedy symbolizuje odcházení zimy a příchod jara. V našem regionu se zpravidla provádí na smrtnou neděli, což je 2 týdny před velikonocemi (někde se vítá jaro až další, tj. "květnou" neděli, nebo se obřad provádí na 1. jarní den). Dívky vynášejí slaměnou figuru pod jménem Morena, Morana, Mařena, Smrtka, Smrtholka, Smrtolka za zpěvu a obřadného tance. Smrtka je oblečena do krásných ženských šatů,se šátkem na hlavě, na krku korále z vyfouklých vajec (neobarvené vyfouklé vajíčko znamenalo zmar). Obcházelo se s ní se zpěvem po staveních a dostávaly se za to syrová vajíčka, máslo a někdy i drobné mince. Na závěr se vynesla za ves nebo za město, zapálila a hodila do potoka, aby už nemohla nikomu škodit. Zpátky do vesnice či města se doneslo nové léto, ozdobený strom zvaný líto, lítečko, májíček. Lítečko bylo ozdobené stužkami, papírovými holubičkami, řetízky a jinými ozdobami především v červené a zelené barvě. Od toho dne pak začalo děvčatům pasení husí. Večer po vynesení smrtky se u nejstarší dívky z darovaných vajíček vystrojila večeře (míchaná vajíčka).

Historická pochoutka - "pučálka"

podle knížky "Obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní", autor Dr. Čeněk Zíbrt, tiskem a nákladem J. R. Vilímka r. 1889
"... Podnes na Moravě vystrojují děvčata, zanesše smrť, hostinu a při ní nejdůležitějším pokrmem jest pučálka ..."
"Pučálka jest pokrm z hrachu, který se po tři dni ve vodě močí, až napučí, nabubří; pak se na pánvici pepřem a solí posýpá a praží. Na Moravě Pučálka hlavně jí se na smrtnou neděli, když se Morana z města nebo dědiny ven vynáší."

V současnosti existuje na internetu řada různě luxusních receptů i na sladko, ze kterých jsme pro ilustraci a srovnání vybrali - www.ceskykulinar.cz/recept/postni-pucalka , www.ireceptar.cz/zdravi/nechte-vzklicit-hrach-a-uprazte-si-pucalku/ , www.gastronaut.cz/clanky-recepty/pucalka-smazeny-nakliceny-hrach-5580.html , www.labuznik.cz/diskuse/pucalka-ci-palenec-33473/ ,
V provedení dle popsaného receptu z r. 1889, příp. i se sladkou variantou jsme "pučálku" vyzkoušeli a vůbec není špatná - ale musí se jíst brzy po upražení. Základní potřebná surovina - neloupaný hrách je za pár korun k dispozici v koutcích zdravé výživy i v supermerketech.

Říkadla a obrázky k vybarvování





Rámcová informace k Vítání Jara na Bobravě

Základem je průvod s výše popsanými symboly, který projde po staré císařské silnici seshora od parkoviště u motelu dolů k lávce přes Bobravu a zpět. Během cesty se hraje na hudební nástroje a činí všeliký lomoz a na několika zastávkách se zpívá, tančí a říkají říkadla. Na zpáteční cestě se na oslavu nového jara též nabízejí přihlížejícím i účastníkům průvodu tradiční drobné pochutiny.

Jádrem průvodu jsou děti z Dětského folklorního kroužku města Modřice a jejich vedoucí i spolupracující rodiče v místních krojích a cílem není jen předvést tradiční zvyky, ale též zapojit do průvodu, zpěvu i tance další děti, které se s rodiči přišly podívat. V té souvislosti je vítána i spolupráce se staršími dětmi z vyšších ročníků ZŠ.

Předkládané stránky byly připraveny po dohodě s vedením místní Základní a Mateřské školy tak, aby mohly sloužit i jako metodický podklad k připomenutí této lidové tradice v rámci jejich výchovných programů. Celá akce pak je též ukázkou činnosti v dětském folklorním kroužku, při které rádi přivítáme i další zájemce. Díky podpoře ze strany města a dobrovolné organizační práci je účast na pravidelných týdenních zkouškách pro všechny děti zdarma.


texty a obrázky na stránce připravili: Jana Studená, Iva a Daniel Cetlovi, Vlastimil Čevela - březen 2013
Text Builder 3   editorial system     [: txb-es :]     www conversion   © Cevela 2009